Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, tj. mozek a míchu. Imunitní systém za normálních okolností chrání náš organismus před viry a bakteriemi. Při RS imunitní systém nefunguje správně – buňky imunitního systému napadají myelin nervových vláken v mozku a míše a způsobují jejich zánět. Příznaky závisí na části nervového systému, která je postižena, může se jednat o poruchu vidění, chůze, o slabost, necitlivost, poruchu rovnováhy či potíže s močením. 

Terapii RS můžeme rozdělit na akutní léčbu (léčba ataky kortikoidy) a léčbu dlouhodobou, chronickou, jejímž cílem je ovlivnit imunitní systém a zánět v mozku a míše. Cílem dnešní léčby je pacient bez atak, neurologického zhoršování (progrese), se stabilním nálezem na magnetické rezonanci bez nových ložisek a úbytku mozkové tkáně (atrofie), mluvíme o tzv. konceptu NEDA (no evidence of disease activity).  

Dlouhodobá léčba RS je označována jako DMD (z angličtiny disease modifying drugs, léky modifikující průběh onemocnění). Tyto léky ovlivňují imunitní systém, snižují zánět a předcházejí atakám a mají za cíl NEDA. Kontinuální léčba RS je nejčastější formou léčby RS, pacienti dostávají léčbu kontinuálně bez přerušení, a to v pravidelných intervalech jako injekce, infuze nebo tablety, ovlivnění imunitního systému trvá po celou dobu léčby. Při přerušení léčby většinou dochází ke vzplanutí choroby, tzv. reboundu. 

Odlišným a poměrně novým konceptem v léčbě RS je selektivní imunorekonstituční terapie (SIRT), kdy po krátké době léčby přetrvává účinnost dlouhou dobu po podání léku. Klasickým příkladem neselektivní imunorekonstituční terapie je autologní transplantace kostní dřeně. Při transplantaci léky navodíme výraznou imunosupresi, potlačíme tvorbu všech imunitních buněk, ty se postupně obnovují, ale jsou méně autoagresivní a méně prozánětlivé, dochází k přeprogramování imunitního systému. 

U selektivní imunitní rekonstituční terapie (SIRT) dochází k selektivnímu potlačení tvorby určitých skupin imunitních buněk, hlavně B a T lymfocytů. SIRT ovlivňuje především získanou imunitu, výrazně méně ovlivňuje vrozenou imunitu. Dochází k přechodné imunosupresi, tj. snížení počtu imunitních buněk, zejména B a T lymfocytů, s následnou obnovou, repopulací buněk, které jsou méně agresivní a nevedou k autoimunitnímu zánětu v nervovém systému. Tyto nové imunitní buňky jsou schopny reagovat na infekce, ale nepoškozují vlastní tkáň (myelin nervových vláken), získaly autotoleranci. Tento stav by se dal popsat jako takový „reset“ imunitního systému. 

SIRT je podávána v krátkých intervalech, tzv. pulzech, ve formě tablet či infuzí v několika po sobě následujících dnech. Poté je pacient bez léčby a další podání se opakuje po jednom roce. Po ukončení léčby jsou pacienti dále sledovaní, monitorujeme krevní obraz s počtem lymfocytů a jaterní testy, pacientům 1x ročně provádíme magnetickou rezonanci k záchytu nových lézí. Snížený počet lymfocytů se většinou upraví během několika měsíců. Účinnost léčby je poměrně vysoká, řadí se mezi vysoce účinnou léčbu (high efficacy therapy – HET). Léčba je vhodná pro pacienty s relaps-remitentní formou roztroušené sklerózy již po první atace, pro pacienty s RS při zhoršení na léčbě 1. linie, u kterých došlo k progresi nálezu na magnetické rezonanci nebo mají novou ataku na léčbě 1. linie. 

Výhodou imunorekonstituční léčby je krátká doba podávání, která umožňuje lepší spolupráci pacienta, u SIRT ve formě tablet jsou mnohem nižší nároky na monitoraci při léčbě. Pokud léčba neovlivňuje vrozenou imunitu, nedochází k tak velké imunosupresi, proto má méně infekčních komplikací. U léčby dále nehrozí progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), vzácné a závažné onemocnění způsobené JCV virem. Léčba je vhodná u pacientek plánujících těhotenství, těhotenství je možné určitou dobu po ukončení pulzů, nehrozí při něm vzplanutí choroby a nehrozí expozice plodu podávání léku. Další velkou výhodou je možnost očkování po obnově počtu lymfocytů. 

SIRT představuje relativně novou, bezpečnou formu léčby RS, která může zajistit účinnou léčbu roztroušené sklerózy s navozením remise bez nutnosti kontinuálního podávání léků.

MUDr. Jana Pavlíčková, Ph.D.

Photo by Hannah Busing on Unsplash