Žijeme s RS - web pro nemocné a jejich blízké trpící roztroušenou sklerózou

Enter your keyword

Pacienti s roztroušenou sklerózou v době chybějících léků

Pacienti s roztroušenou sklerózou v době chybějících léků

Česká republika (ČR) čelí v současné době, a zejména pak od doby pandemie COVID-19, bezprecedentnímu nedostatku léků. Jedná se však o problém, který zasáhl nejen ČR, ale i celou Evropu. Aktuálně je v ČR registrováno téměř 56 000 variant léků, z toho je více než 8 000 variant aktivně obchodováno. Výpadky se v ČR dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) týkají až 200 přípravků. Tento nedostatek je způsoben několika faktory a má vážný dopad na občany obecně.

PROČ TAKOVÁ SITUACE VZNIKLA?


K hlavním příčinám tohoto stavu v ČR patří kromě nedostatku zásob i změna ve způsobu dodávání léků. Dříve byla ČR schopna řadu svých léků vyrábět sama, ale nyní je významněji závislá na dovozu léčiv, což zvyšuje její zranitelnost vůči případným nedostatkům na globálním trhu. Část preparátů nebo některé účinné látky se nyní vyrábějí v Asii a zejména v období pandemie COVID-19 došlo k omezení distribuce v rámci jednotlivých řetězců. Na situaci má vliv ale i to, že si lidé dělají zásoby léků, které nepotřebují, především od doby zmíněné pandemie mají tendenci dělat si větší zásoby než obvykle.


ČR však v současné době nemá nástroje na to, aby donutila výrobce léků dodávat dostatečné množství léků do ČR. Vždy totiž záleží na držiteli rozhodnutí o registraci, zda bude lék po úspěšné registraci uveden na český trh, případně zda budou přerušeny či ukončeny jeho dodávky. Ze zákona však má povinnost o všech změnách v dodávkách (zahájení, přerušení, obnovení, ukončení) informovat SÚKL.


Lidé si tedy budou muset zvyknout na to, že část léčiv bude dostupná pouze v omezeném množství. Proto zůstává jedním z hlavních úkolů Ministerstva zdravotnictví ČR najít strategii, jak tento problém řešit.

CO V SOUČASNÉ DOBĚ CHYBÍ


Problém trvá už několik let, v posledních dvou letech jsme se setkali s výpadky léčiv, které se týkají všech lidí, např. už za doby pandemie COVID-19 došlo k výpadkům antipyretik či některých antibiotik. 

V současné době nejvíce postrádáme antibiotika – v lékárnách chybí zejména cílená antibiotika penicilinových řad, která jsou předepisována při angíně, akutních zánětech dutin a při zápalu plic. Zvýšenou poptávku pak ještě v aktuálním podzimním období dále navyšuje nástup chřipky a nadužívání antibiotik na její léčbu, ačkoliv se jedná o virové onemocnění. K dalším chybějícím léčivům patří zejména protizánětlivé kapky do očí, volně prodejná analgetika a jiná léčiva tlumící projevy sezonních chorob. Chybějí antipyretika, preparáty při kašli či zánětu nosohltanu. 

Chybějící dodávky mají také dopady např. na pacienty užívající speciální antiepileptika nebo pacienty s respiračními onemocněními, v letním období to pak byla zejména nazální léčiva při alergické rýmě.

JAKÝ PROBLÉM MAJÍ V DŮSLEDKU CHYBĚJÍCÍCH LÉKŮ PACIENTI S RS?

Pro pacienty s RS je tato situace mimořádně citlivá, neboť v souvislosti s onemocněním a jeho léčbou se mohou objevovat nejrůznější obtíže, které je potřeba farmakologicky ovlivňovat.

K nejčastějším symptomům vyžadujícím vedle vlastní léčby onemocnění RS terapeutický zásah dalšími preparáty patří zejména: 

  1. Léčba spasticity: spasticita je běžný symptom roztroušené sklerózy a může být léčena pomocí léků, jako jsou baklofen či tizanidin.
  2. Léčba bolesti: na specifický typ bolesti u RS (tzv. centrální neuropatické bolesti) se předepisují gabapentin nebo pregabalin.
  3. Léčba deprese: deprese je častým průvodním symptomem roztroušené sklerózy a může být léčena antidepresivy zpravidla ze skupiny SSRI. 
  4. Ovlivnění únavy: únava je dalším častým symptomem, bohužel obtížně léčebně ovlivnitelným. Někdy se zkouší efekt amantadinu, případně nootropika piracetam.

Pro pacienty s RS může být v této chvíli obtížněji dostupný vitamin D (Vigantol), jehož nedostatek může dle současného poznání hrát jistou roli jak ve vzniku, tak v rozvoji onemocnění RS. Aktuálně chybí také antidepresivum bupropion (Wellbutrin).

JAKÁ JSOU ŘEŠENÍ?

U každého přípravku, u kterého je nahlášeno přerušení či ukončení dodávek, SÚKL vyhodnocuje jeho nahraditelnost. Přípravky, kterými je možné daný lék nahradit, zveřejňuje pak SÚKL na svých webových stránkách. Zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, které dle zákona o léčivech činí opatření za účelem zajištění dostupnosti léčivých přípravků. 

Informace o změnách v dodávkách na český trh jsou aktuálně dostupné v databázi léčiv SÚKL: https://prehledy.sukl.cz/mr.html#/

Pokud v ČR chybí nějaký nenahraditelný léčivý přípravek, je dle instrukcí SÚKL možný individuální dovoz (použití neregistrovaného léčivého přípravku dle § 8 zákona o léčivech), tzn. lékař předepíše na recept v ČR neregistrovaný léčivý přípravek, který lékárna objedná ze zahraničí, a informuje o tomto postupu SÚKL. Za případnou škodu na zdraví v důsledku použití neregistrovaného léčivého přípravku odpovídá poskytovatel zdravotních služeb. Dalším způsobem dovozu léku neregistrovaného v ČR je specifický léčebný program, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě stanoviska SÚKL, v současné době je tento program povolen u 99 variant léčivých přípravků. 

V nemocnicích je situace s chybějícími preparáty o něco snazší, neboť jsou schopné se dočasně s výpadky vyrovnat vzhledem k tomu, že mají větší kapacitu připravit vlastními prostředky některá léčiva.

V důsledku nedostatku některých léků se lékaři a lékárny také sami snaží najít alternativy, např. cílená antibiotika jsou nahrazována širokospektrálními. Jejich nevýhodou je vyšší riziko vzniku rezistence na antibiotika. 

Alternativou k chybějícím antipyretikům mohou být např. ibuprofenové tablety nebo vlastní výroba ibuprofenových čípků přímo v lékárně či přípravky v kombinaci s paracetamolem. Paracetamolu ale schází protizánětlivá látka, cílí na tlumení bolesti a snížení horečky. U antipyretik zejm. pro děti je pak složitější zajistit při výpadku léčiv (jako např. čípky nebo sirupy) vhodnou náhradu. Některé lékárny se snažily toto řešit individuální výrobou přípravků, nicméně pokud chyběla i vlastní účinná látka, ze které se preparát vyrábí, nebylo možné využít ani vlastní kapacity lékáren. 

V současné době byl také vznesen návrh na vytvoření elektronického systému, který by ukazoval, kde jsou léky k dispozici a kde chybí, což by mohlo pomoci situaci zlepšit. V této chvíli už některé lékárny přímo zveřejňují informace o aktuální dostupnosti léků. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila v roce 2019 novelu zákona o léčivech, která zavádí lékový záznam a možnost lékárníků nahlížet do něj. 

JAKÉ JSOU VYHLÍDKY DO BUDOUCNA?


Nedostatek léků je závažným problémem, který může mít negativní dopad na kvalitu poskytované péče. Proto doporučujeme, aby pacienti sledovali stav preparátů, které dlouhodobě užívají, a včas řešili se svým ošetřujícím lékařem jejich další předepsání. Při výskytu neočekávaných nebo nových příznaků u pacientů užívajících alternativní léky doporučujeme včasnou návštěvu lékaře, který může adekvátně zareagovat či navrhnout další léčebná opatření. Věříme, že se situace s výpadky léků ze strany dodavatelů brzy zlepší i vzhledem k tomu, že v současné době je navržena řada slibných opatření, jako je např. zavedení elektronických systémů distribuce léků. Pozorujeme rovněž zlepšující se spolupráci mezi vládou, ministerstvem zdravotnictví, SÚKL, lékaři, lékárnami a farmaceutickými společnostmi. Jsme proto přesvědčeni, že pokračující dialog a transparentnost mezi těmito stranami přispěje k předcházení dalším potížím s dostupností léků. Je důležité zůstat optimistickými a věřit, že s koordinovaným úsilím se situace s dostupností léků pro naše pacienty brzy zlepší.

 

prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA

Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc

 

Literatura 

Foto: Towfiqu barbhuiya on Unsplash

Související příspěvky

Žádné komentáře

Leave a Comment

Your email address will not be published.