V kolotoči tisíců každodenních povinností se na to snadno zapomene. Jak pacient vnímá neznámé prostředí, chování zdravotníků, svoji nemoc, kterou nečekal. Skutečné příběhy lidí, kteří se potýkají s nemocí.

Je vám ani ne 20 let, jste mladý, zdravý, úspěšný sportovec. Jakub Túma reprezentoval ČR na dvou šampionátech do 18 let a na dvou do 20 let. Na šampionátu U20 divize B v roce 2018 byl nejlepším českým hráčem. A najednou tu byl problém… Příběh mladého sportovce je ale plný optimizmu! – a to díky jeho pozitivnímu přístupu k životu.

Samo to nezmizelo

Všechno to začalo, když v přípravě v létě při vyšší tepové frekvenci začal vidět dvojitě. „Jak si asi můžete představit, hrát basketbal a vidět dvakrát míč a koš nebylo ideální. V tomto stavu jsem odehrál několik zápasů a odtrénoval spoustu tréninků, ale pořád to neustupovalo. Přesto jsem si myslel, že to prostě časem zmizí,” odpovídá Jakub na otázku, jak se poprvé ozvala jeho nemoc – roztroušená skleróza.

Spoluhráči ho donutili řešit problém přes doktory, a tak zašel prvně na oční. „Tam mi řekli, že žádný nález nemám, a tak jsem netušil, co by mi mohlo pomoct. Ptal jsem se našeho klubového doktora a ten mě poslal na neurologii, kde jsem popsal svoje příznaky. Trošku mě vyděsili, když řekli, že to může být buď myastenia nebo roztroušená skleróza,” pokračuje talentovaný basketbalista.

Nejhorší zkušenost

Jakub pak absolvoval magnetickou rezonanci, kde mu objevili zánětlivá ložiska na zadní části mozku. To byl další příznak roztroušené sklerózy, a tak aby bylo úplně jasno, poslali ho na lumbální punkci. „To byla moje nejhorší zkušenost, jelikož dle mého názoru se paní doktorka na poprvé špatně trefila a následky lumbálky mě zasáhly mnohem více než ostatní lidi, se kterými jsem se o tom bavil,” vzpomíná Jakub na nepříjemné chvíle. „Za dva týdny přišly výsledky a hned mi to paní doktorka volala: ´Máte roztroušenou sklerózu.´”

Pomohl mu sport

Terapie a stabilizace stavu začaly infuzemi kortikosteroidů a následně mu předepsali léčbu. „Abych byl upřímný, více to zasáhlo moje rodiče, které jsem uklidňoval, že to není tak strašné,” přiznává mladý sportovec. A on sám neměl ani moc času svou situaci vstřebávat, protože se chtěl co nejdříve vrátit zpátky do formy.

„A tak jsem trénoval a vracel se a vůbec jsem nemyslel na to, že mám nějakou nemoc. Musím říct, že v tomhle mi sport hodně pomohl, díky němu si nepřipouštím, že jsem nemocný,” popisuje Jakub svůj přístup, a pokračuje: „Nemůžu říct, že bych byl rád, že mám RS, ale určitě mi to pozitivně ovlivnilo život, jelikož, jak se říká, ´Dokud se ti nestane něco vážného, tak si neuvědomíš určité věci´.”

Dodržet režim je náročné

Jakub si tak uvědomil, že – jak říká – „nejsem úplně nesmrtelný ani nedotknutelný. Začal jsem se zajímat o zdravý životní styl, protože naše tělo a duše jsou to nejdůležitější, co máme.” Začal číst knížky o lepším životním stylu a ve svém životě určité věci změnil, nebo některé úplně odstranil. Hodně mu v tom pomáhají rodiče a jeden spoluhráč, který se o tento styl taky hodně zajímá.

„Nyní už rok hraji s RS vrcholově sport na profesionální úrovni a nepociťuji žádné omezení. Snažím se dodržovat svůj režim, jako je pravidelný spánek nejméně osm hodin, nestresovat se zbytečně, nevystavovat tělo nějakým špatným vlivům. Někdy je to složité dodržet, jelikož často létáme po Evropě i třeba přes noc, tak se ale snažím. Můžu s jistotou říct, že i s takovou nemocí se dá normálně fungovat a jít si za svými sny,” uzavírá Jakub Tůma.