Enter your keyword

Význam zdravé stravy při roztroušené skleróze

Význam zdravé stravy při roztroušené skleróze

Vliv stravování na zdraví lidského organizmu je zásadní. Potraviny dodávají tělu látky potřebné k růstu, výstavbě a obnově tkání. Dále z nich tělo získává energii pro všechny prováděné činnosti a zároveň jej chrání před negativními vlivy prostředí, kterým je každý z nás vystaven. U nemocných lidí hraje správná výživa důležitou roli hlavně v prevenci dalších nemocí, zkvalitňuje život a umožňuje provádění všech aktivit včetně výkonu povolání a sportu.

Zásady zdravého stravování (správné množství a složení stravy), vychází z poznatků lékařské vědy. Obecně se v nemoci zvyšuje potřeba biologicky hodnotných potravin. V případě, že je výživa nedostatečná, organizmus čerpá z vlastních zásob a dochází k poklesu tělesné hmotnosti na úkor svalové hmoty. Je také prokázáno, že nedostatečná výživa vede k celkovému oslabení těla a prodlouží dobu rekonvalescence. Dále snižuje soběstačnost a celkově zhoršuje kvalitu života. Může urychlit průběh onemocnění.

Všichni pacienti s nevyléčitelnou chorobou se dříve či později pokusí ovlivnit postup nemoci změnou jídelníčku. Dohledávají informace na internetu, kde se dočtou neodborné rady o údajných pozitivních zkušenostech jiných nemocných a pustí se do diety, která jim má vrátit zdraví. Zde nastává velký problém, protože lidé s roztroušenou sklerózou musejí jakékoliv změny provádět postupně, pomalu a ohleduplně, aby nedocházelo k zatěžování organizmu. To si mnozí z nich neuvědomí a je to pro ně velmi rizikové.

Zdravé stravování u nemocných má velký význam i proto, že jim podávané léky oslabují imunitní systém, který pak svou nadměrnou činností poškozuje organizmus. Pacienti si obvykle naordinují nadbytečné množství syntetických vitaminů a minerálů místo toho, aby upravili životosprávu a látky vstřebávali v přirozené formě z potravin.

Obvyklé je, že propustnost střevní stěny je vyšší než u zdravého člověka. To znamená, že do těla proudí více toxinů a jiných škodlivých látek.

Roztroušenou sklerózu nelze vyléčit nebo zastavit pomocí jídla – lze ho však nastavit tak, že nemocné tělo pracuje na plný výkon, a tím se může průběh zpomalit. A posledním pozitivem je, že se sníží riziko druhotných onemocnění – infarktu, cévní mozkové příhody a některých druhů rakoviny.


Energetický příjem

Doporučený energetický příjem pacientů s roztroušenou sklerózou vychází z průměrných energetických požadavků podle ESFA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin). A protože většina z nich má motorické problémy, je vhodné je zařadit do kategorie nízká fyzická aktivita.

VĚK MUŽI (kJ/den) ŽENY (kJ/den)
18–29 9 800 7 900
30–39 9 500 7 600
40–49 9 300 7 500
50–59 9 200 7 500
60–69 8 400 6 800
70–79 8 300 6 800

Tabulka: Doporučený energetický příjem pro nemocné s RS
Zdroj: Svrčinová, www.potravinyinfo.cz

Mikronutrienty

Pacienti s roztroušenou sklerózou by se také měli zaměřit na dostatečný příjem vitaminu D a polyenových mastných kyselin. Vitamin D je velmi účinný imunomodulátor. Jeho hormonální forma omezuje vznik experimentální autoimunitní encefalomyelitidy (zjištěno při pokusech na zvířatech). Dvě kontrolované, dvojitě slepé studie o účinnosti nenasycených mastných kyselin skupin ω-6 (slunečnicový a pupalkový olej) prokázaly významné snížení závažnosti atak u pacientů, kteří do své stravy tyto látky přidávali.

Další látky významné ve spojitosti s nemocí jsou ω-3 mastné kyseliny, které hrají klíčovou roli v činnosti mozku – v jeho výkonnosti a paměti. Navíc mají protizánětlivé účinky.

B-komplex působí na kvalitu duševní činnosti a na nervový systém jako celek.

Antioxidanty chrání tělo před volnými radikály, které poškozují buňky v lidském organizmu a zároveň zvyšují jeho imunitu.

Hořčík ovlivňuje výměnu energie v nervových buňkách a lecitin se podílí na mentálních a nervových procesech, pomáhá zvyšovat koncentraci a zlepšuje schopnost učení.

Jak je vidět, všechny tyto složky potravin mají nějaký význam pro mozek a nervovou soustavu, respektive podporují jeho správné fungování.

Pacienti s roztroušenou sklerózou jsou kvůli svému pohybovému omezení často obézní a zároveň trpí podvýživou. I proto je zapotřebí pravidelně hodnotit jejich nutriční stav a poskytovat nutriční podporu. Uvažuje se, že by některé nutriční sloučeniny mohly být použity k pozitivní léčbě této nemoci. Budoucí studie v oboru jsou tak jistě zapotřebí.

Diety při RS

Pokud nemocný hledá v knihách či na internetu, může se setkat s různými stravovacími doporučeními při roztroušené skleróze. Mezi nejčastěji zmiňované patří tzv. Swankova dieta (pojmenovaná podle profesora Swanka). Ten se v osmdesátých letech zaměřoval na nepříznivý vliv saturovaných tuků. Pokud je pacient omezil a nekonzumoval jich více než 15 g denně (to znamená, že vyloučil tuky živočišného původu a ztužené rostlinné tuky), vedlo to k pozitivním výsledkům. Zvlášť v době, kdy ještě nebyly k dispozici imunomodulační léky.

Dodržování této diety je ale velmi náročné, například pokud chce člověk cestovat a jíst venku, musí si dopředu zjistit možnosti stravování. Též by dieta potřebovala aktualizovat a modernizovat vzhledem k současným možnostem stravování.

V poslední době se velmi mluví o střevní mikroflóře, respektive o jejím dopadu na imunitní a autoimunitní systém. Vědci ve dvacátém prvním století objevili nový lidský orgán, který se skládá z bilionu bakterií, virů, plísní, řas a dalších mikroorganizmů. Byl pojmenován mikrobiom. Ten je velice individuální a rozhoduje o zdraví jedince. A právě špatné stravovací návyky mohou negativně ovlivňovat přirozené složení střevní mikrobioty, která je považována za zásadní součást imunitní obrany. Zdravý jedinec ji má ve stabilním složení, málo proměnnou.

Zvažuje se možnost, že právě kolísání mikroflóry může u geneticky predisponovaných jedinců způsobit rozvoj některých autoimunitních chorob, jakými jsou Crohnova choroba nebo roztroušená skleróza.

Předpokládá se, že nejvhodnější výživou pro střeva je dostatečný příjem vlákniny, omezený příjem masa a vyhýbání se konzervačním látkám – emulgátorům a stabilizátorům. Doporučuje se omezit příjem antibiotik, která mají špatný vliv na střevní mikroflóru, a naopak přidávat probiotika. To jak ve formě kultur v jogurtech, tak syntetických.

Další, v poslední době hodně přetřásanou variantou stravování je tzv. „Coimbra protokol“. Podle nových zjištění se ukazuje, že vitamin D ovlivňuje téměř všechny funkce našeho těla. A to včetně imunitního systému, kde působí homeostaticky. Což znamená, že zabraňuje zánětu, aby poškozoval lidské tělo.

Právě omezit zánětlivé procesy je u roztroušené sklerózy nezbytné. Proto se brazilský lékař Cicero Coimbra zaměřil na podávání zvýšených dávek vitaminu D (od 50 000 do 200 000 IU) pomocí suplementů. Na to pak navazuje úprava životosprávy, aby u pacientů nedošlo k ohrožení zdraví v podobě poškození ledvin, srdce, zvýšení krevnímu tlaku nebo k jiným komplikacím. Je nezbytné naprosté omezení produktů, které obsahují vápník.

Cílem této metody je dostat nemoc do remise, respektive dostat tělo do bezpříznakové doby. Klinické studie neexistují a většina lékařů z ČR je k této metodě velmi skeptická. Komplikací pro potenciální pacienty je také to, že si musejí nechat pravidelně kontrolovat určité hodnoty v krvi a pak výsledky konzultovat s lékařem ze zahraničí.

Existují i ojedinělé případy a kazuistiky lidí, kterým se ulevilo ve chvíli, kdy vyloučili ze svého života lepek, mléčnou bílkovinu nebo sacharózu. Nejsou však bohužel podloženy vědeckými studiemi, takže tento způsob stravování nelze doporučit dále.

Co je tedy zdravá strava?

Současné trendy ve výživě při roztroušené skleróze (RS) kladou důraz na racionalitu, kalorickou přiměřenost, vyváženost, chutnost, pestrost a hojnost vlákniny. Jídelní režim se přizpůsobuje spíše hladu než chuti a neuškodí ani občasné zařazení tzv. odlehčovacích dnů.

Vhodné potraviny

Z nabídky masa by mělo dostat přednost bílé, a to drůbeží, králičí nebo rybí. Nevadí ani libové hovězí a vepřové.

Mléko je nejvhodnější polotučné, v jídelníčku nesmějí chybět zakysané mléčné výrobky jako kefíry, acidofilní mléka a jogurty. Nebojte se ani podmáslí. Výrobky upřednostňujte neochucené, v případě potřeby dochuťte sami marmeládou nebo hořkou čokoládou.

Sýry vybírejte do 30 % tuku v sušině, vysokotučné si dopřejte pouze jako dochucovadlo.

Pokrmy by se měly připravovat převážně na tucích rostlinného původu. Připravujete-li zeleninový salát, nezapomeňte do něj přidat pár kapek panenského oleje, aby se uvolnily vitaminy rozpustné v tucích.

I když jste zvyklí na rýži či bezvaječné těstoviny, co zkusit kuskus nebo jáhly? Běžným pokrmům dají úplně jinou chuťovou dimenzi. Pečivo jezte hlavně vícezrnné a celozrnné. Jejich výhodou je vysoký obsah vlákniny, a navíc po konzumaci zůstanete déle sytí. V tuzemském jídelníčku je stále kamenem úrazu zařazení luštěnin. A to je chyba! Patří totiž mezi zdroje velmi kvalitních bílkovin, proto by se měly objevovat na stole nejméně jednou týdně.

Nezbytná je denní konzumace zeleniny, která by neměla chybět u žádného hlavního jídla. Alespoň jednou denně zařaďte ovoce.

Nezapomínejte na dodržování pitného režimu. Denní dávka se pohybuje kolem dvou až tří litrů tekutin. Ale i zde je třeba pečlivě vybírat. Zapomeňte na přeslazené limonády, zato střídejte neochucené minerálky se stolní vodou. Můžete zařadit ovocné čaje a přírodní zeleninové šťávy.

Nevhodné potraviny

V jídelníčku při RS je nutné potraviny i suroviny při přípravě pokrmů pečlivě vybírat. Proto nezařazujte tučné maso, nekvalitní masné a uzenářské výrobky, ochucená trvanlivá mléka, dezerty a jogurty, průmyslově vyráběné buchty a koláče, cukrovinky. Naprosté tabu je alkohol a též se vyhněte limonádám, sladkým minerálním vodám a všem nápojům s obsahem cukru.

Nemocní by měli jíst pravidelně. Strava musí obsahovat vysoké procento vlákniny. Její dostatečný příjem totiž napomáhá správné činnosti trávicího traktu a sníží potíže se zácpou.

Jak jednoduše začít?

1. Omezit cukr – sladkosti, čokolády, pozor na cukr skrytý v pokrmech.
2. Začít pravidelně snídat, poté přidat obědy, večeře a nakonec svačiny.
3. Zařadit (přirozený) pohyb – procházky, plavání.

Ing. Kornelie Holá, DiS., nutriční terapeut


Použité zdroje

  1. KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.
  2. HABEK, HOJSAK a BRINAR. Nutrition in multiple sclerosis. Clinical neurology and neurosurgery[online]. Záhřeb: Središnja medicinska knjižnica, 2010 [cit. 2020-10-20]. ISSN 0303-8467. Dostupné z: http://medlib.mef.hr/814/1/habek _m_et_al_rep_814.pdf
  3. DEAN, Zuzana. Co jíst a čemu se vyhnout? RS kompas[online]. Teva Pharmaceuticals CR, 2018(1), 12 [cit. 2020-10-20]. Dostupné z: http://www.rskompas.cz/rskompas-pdf/rs_kompas_2018_01.pdf
  4. tribune.cz
  5. sdmsh.hr

Související příspěvky

Žádné komentáře

Leave a Comment

Your email address will not be published.