Enter your keyword

Na otázky spojené s létem a dovolenou odpovídá prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA z Neurologické kliniky LF UP a FN Olomouc

Na otázky spojené s létem a dovolenou odpovídá prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA z Neurologické kliniky LF UP a FN Olomouc

1. Blíží se období léta a plánování dovolených. Je vhodný pro pacienty pobyt u moře?

 Přímořské klima má velmi příznivý vliv na naše zdraví. Pobyt u moře našemu zdraví velice prospívá, kombinuje hned několik blahodárných faktorů. Mořská sůl má protizánětlivé účinky. Je bohatá na minerály – hořčík, draslík, selen, vápník, zinek a jód. Mořská sůl má přírodní dezinfekční účinky nejen na kůži, dýchací nebo močový systém. Kombinace slané vody, slunce a větru posiluje imunitní systém, zlepšuje fyzickou a psychickou kondici. Přináší komplexní léčebný efekt na řadu chronických nemocí včetně autoimunitních, jako je roztroušená skleróza. Je prevencí celé řady civilizačních onemocnění a zdravotních problémů. Přímořské klima představuje výrazný zdravotní benefit.

2. Na co bychom neměli zapomenout?

Je potřeba si vše pečlivě naplánovat a na nic nezapomenout. Osvědčeným pomocníkem je dopředu připravený seznam věcí, na které je třeba myslet, včetně osobních dokladů, potvrzení o nemoci a převážených lécích (od lékaře v angličtině). V případě motorického hendikepu je potřeba informaci probrat s cestovní kanceláří či agenturou a informovat jak přepravce, tak místní ubytovací zařízení a dotázat se konkrétně na bezbariérové přístupy. V případě kompenzačních pomůcek je namístě se informovat na možnosti jejich přepravy.

Léky je třeba si připravit na celou dobu pobytu a současně si zabalit nezbytné léky na cestu do příručního zavazadla. Musíme mít na paměti specifické podmínky skladování, léky uchovávat v chladu, optimálně v chladicí tašce. Nezapomeňte na to, že při cestování letadlem se doporučuje zjistit u letecké společnosti podmínky pro přepravu léků.

Stran výběru destinace je dobré mít na paměti, že extrémní horko není pro náš organizmus prospěšné, vysoké teploty působí únavu a představují riziko úžehu. Pro regeneraci organizmu nejsou vhodné teploty vyšší než 26–28 °C, nově se osvědčují i tzv. chladicí vesty. V prevenci úžehu se nevystavujeme přímému slunci, zejména kolem poledního času (11:00–15:00 hod).

Mezí zásadní doporučení patří dodržování pitného režimu. Úměrně teplotám je potřeba navýšit denní přísun tekutin, nedoporučuje se konzumace alkoholu, která dehydruje organizmus, zhoršuje kvalitu spánku a poškozuje nervový systém. Zbytečně bychom se tak okrádali o benefity přímořského klimatu.

Pro optimální regeneraci a odpočinek je důležitá kvalita spánku, a proto doporučujeme spánek v přiměřeně chladné a klidné místnosti.

3. Musím se svým lékařem konzultovat svůj zdravotní stav před odjezdem na dovolenou?

 Určitě je dobré se zmínit svému lékaři o místu destinace a prokonzultovat s ním, zda s ohledem na léčebný režim nejsou nutné specifické postupy. Pokud by pacient např. zvažoval vzdálenější, zejména tzv. exotické destinace, určitě je dobré vyvarovat se oblastí s očkovací povinností. Rovněž je výhodné, a do některých destinací podmínkou, být vybaven tzv. lékovým pasem, tj. lékařským nálezem v angličtině o onemocnění a lécích, které pacient užívá.

4. Mohou v létě vysoké teploty či vysoká vlhkost vzduchu způsobit pacientům nějaké komplikace? Jak se tyto potíže nejčastěji projevují a jak poskytnout první pomoc?

 Přehřátí organizmu vede k jeho dehydrataci. Ohroženou skupinou jsou především děti, senioři a chronicky nemocní, souvisí to hlavně s jejich omezenou schopností termoregulace. Tělo vlivem dehydratace neprodukuje dostatečné množství potu, ochlazování organizmu je tím narušeno a teplota těla se zvyšuje.

Úžeh představuje přehřátí organizmu v důsledku pobytu na přímém slunci, je zrádný zejména svou rychlostí nástupu. Postižený si často stěžuje na ztuhnutí šíje. Úpal znamená přehřátí organizmu v důsledku pobytu v teple, dosáhne-li tělesná teplota 40 °C. Úpalu nahrává vysoká vlhkost a nedostatečná výměna vzduchu, u moře tedy např. bezvětří. Mezi příznaky patří zmatenost, zrychlené dýchání a případně křeče.

Při přehřátí organizmu, ať v důsledku úžehu nebo úpalu, se mohou rovněž objevit bolest hlavy, horečka, nevolnost či zvracení.

První pomocí je ochlazení organizmu poskytnutím dostatečného množství chladných tekutin, nebo chladná koupel či sprcha. V případě úžehu podáváme i studené obklady na hlavu. V případě vážného stavu s poruchami vědomí a křečemi je nutné přivolat lékařskou pomoc.

5. Jako nejčastější problém při vysokých teplotách pacienti pociťují zhoršení zraku, rozmazané vidění. Čím je to způsobeno a mám se obávat, když se mi toto stane?

 U autoimunitních zánětů centrálního nervového systému, jako je roztroušená skleróza, dochází při přehřátí organizmu ke zvýšené únavě a funkčním poruchám nervového systému. Tento příznak poprvé popsal lékař William Uhthoff (tzv. Uthoffův fenomén).

Přehřátí organizmu hrozí při vysokých teplotách vzduchu, vody (při koupání, sprchování), při fyzické aktivitě apod. Přehřátí organizmu se projevuje zvýšenou únavou a dalšími příznaky, které jsou typické pro roztroušenou sklerózu. Zrakový nerv je velmi citlivý vůči působení tepla, je často prvním indikátorem přehřátí organizmu. Nejčastějšími příznaky jsou rozostřené či rozmazané vidění a zvýšená citlivost až bolestivost očí.

Jak v takové situaci reagovat? Zásadním krokem je postupné a účinné ochlazování organizmu, a to způsobem, který máme v dané situaci k dispozici – vyhledání klimatizovaného prostoru, ochlazení vodou (koupelí či sprchou), požití chlazených nápojů s výjimkou nápojů alkoholických.

6. Může mi naopak uškodit dlouhodobý pobyt v klimatizovaných prostorách? 

Klimatizace je řečeno s nadsázkou „dobrý sluha, ale špatný pán“. Zásadním předpokladem je funkční, pravidelně udržovaná a čištěná klimatizace. Klíčovým aspektem je správné nastavení optimální teploty. Zásadní chybou je nastavení příliš nízké teploty, stejně tak kolísání nastavovaných teplot. Rizikové nastavení klimatizace je takové, pokud rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a vnějším prostředním činí více než 7 °C. Klimatizace navíc vzduch vysušuje, v klimatizovaném prostoru vysychají sliznice dýchacích cest. Je proto třeba dbát na dostatečný příjem tekutin. Výsledkem špatného zacházení s klimatizací může být virová, bakteriální či mykotická infekce dýchacích cest, vedlejších nosních dutin nebo středního ucha.

Při větším rozdílu teplot mezi klimatizovaným prostorem a vnějším prostředím se navíc zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. Při užívání klimatizace je třeba dbát na dodržování maximálního teplotního rozdílu, udržování přiměřené vlhkosti vzduchu, jako optimální se považuje vlhkost místnosti mezi 40 až 50 % a dodržování pitného režimu.

7. Doporučuje se v létě sportovat?

Léto je vhodným ročním obdobím pro provozování venkovních sportovních a pohybových aktivit. Je třeba dbát, aby nedošlo k přehřátí organizmu přílišnou aktivitou, nevhodným oblečením nebo vysokými venkovními teplotami. Nutná je dostatečná hydratace organizmu.

Fyzická aktivita má pozitivní vliv na organizmus, dokáže zmírnit některé příznaky nemoci a zlepšit celkovou fyzickou a psychickou kondici. Při zvýšené fyzické aktivitě je potřeba dbát na dostatečný příjem tekutin, následný odpočinek, důležitá je i nutričně vyvážená strava.

U roztroušené sklerózy se doporučují zejména aerobní aktivity, jakými jsou běhání, rychlá chůze nebo plavání. Pohybová aktivita svým příznivým vlivem na psychický stav pozitivně ovlivňuje imunitní systém, a podílí se tak i na stabilizaci onemocnění.

8. Jak se zachovat, když pocítím nějaké potíže, jako jsou např. zhoršení zraku nebo ataka, na dovolené v zahraničí?

Pro to, jak se v dané situaci zachovat, je rozhodující, aby si pacient předem zjistil informace, jak funguje v daném místě systém zdravotní péče, který se v jednotlivých státech liší. V některých zemích možná bude nutné zaplatit za ošetření přímo lékaři nebo nemocnici.

Obecně se přepokládá, že při cestování do zahraničí si pacienti s roztroušenou sklerózou, u kterých může cestování např. do destinací s extrémnějšími přírodními podmínkami (vysoké teploty, vysokohorské túry apod.) vyvolat ataku onemocnění, sjednávají zahraniční cestovní pojištění, v jehož rámci příslušná pojišťovna informuje pojištěnce o tom, co je v dané zemi z daného pojištění hrazeno. Pokud cestujeme bez zahraničního zdravotního pojištění, informace o systému zdravotní péče země, kterou hodláme navštívit, sdělí příslušná zdravotnická instituce v daném státě či národní kontaktní místo.

V rámci zemí EU je dnes možné (ne však povinné) používat Evropský průkaz zdravotního pojištění a také dnes funguje i aplikace pro smartphone, která poskytuje návod k jeho používání. Evropský průkaz zdravotního pojištění kryje náklady na nezbytnou lékařskou péči nebo ošetření, které nelze odložit do vašeho návratu domů a musíte je podstoupit během pobytu v jiné zemi EU. Evropský průkaz nepokrývá soukromou zdravotní péči v zahraničí, zásah horské služby v lyžařských střediscích či ztrátu nebo odcizení majetku a repatriaci.

Pokud tedy máme jasno, na co se vztahuje naše cestovní pojištění, je samozřejmě možné při atace, pokud má závažnější průběh a nemáme k dispozici medikaci (např. u první ataky), kontaktovat nejbližší zdravotnické zařízení, příp. využít telefonických kontaktů asistenční služby v rámci cestovního pojištění, kde vás mohou nasměrovat k nejoptimálnějšímu zdravotnickému zařízení vzhledem ke vzniklé situaci. Při výskytu příznaků je také vhodné utlumit aktivity vedoucí k další progresi příznaků, jako jsou fyzické aktivity extrémnějšího charakteru či delší pobyt na slunci. 

9. U jakých příznaků či komplikací je vhodné vyhledat lékařskou pomoc?

 Obecně nelze říct, u kterých příznaků roztroušené sklerózy je potřebné vyhledat lékařskou pomoc. V takové situaci lze postupovat obdobným způsobem jako při atace, která nás zasáhne v domácím prostředí. Reakce závisí na tom, zda se příznaky ataky liší od těch, které jsme už prodělali, nebo zda se jedná o zcela nové příznaky (které mohou signalizovat i jiné onemocnění než roztroušenou sklerózu), případně zda máme s sebou k dispozici léky pro léčbu ataky. V případě, že se jedná o známé příznaky s mírnějším průběhem a pacient je pokryt léčbou, nemusí být návštěva lékaře nutná. V případě chybějící léčby či neobvyklých příznaků je vhodné lékařskou pomoc vyhledat. 

10. Jak je vhodné při cestování skladovat léky, injekce? Je potřeba, aby byly uchovány v chladu? Stane se něco, pokud nemám k dispozici např. chladničku?

 Při cestování se léky, na rozdíl od poměrně stabilní teploty v domácím prostředí, dostávají do podmínek, které se mohou rychle, někdy i extrémně měnit. K takovým faktorům patří zejména horko, vlhkost, světlo. Nesprávné skladování léků v takových podmínkách může vést ke změnám v jejich účinnosti, příp. mohou představovat i zdravotní riziko.

Proto je potřebné před cestou zjistit u každého léku doporučené podmínky pro jejich uchovávání, které jsou uvedeny v příbalovém letáku. Obecně je nejčastěji uváděno uchovávání léčiv při pokojové teplotě na chladném a suchém místě. Je proto dobré se vyhnout uskladnění např. v koupelně či kuchyni. U injekcí, které se obvykle musejí skladovat v chladničce, je např. možné po omezenou dobu uchovávání při pokojové teplotě. Uchovávání léků v chladničce je doporučeno při teplotě mezi 2–8 °C.

Pro převezení léků do cílové destinace je možné využít např. přenosné chladničky s chladícími kapslemi, je však potřebné léčiva dobře izolovat před vlhkostí, např. do zatavitelných, vakuovaných či alespoň uzavíratelných igelitových sáčků. Pokud převážíte léčiva, která je nutné nezbytně uchovávat v lednici, je potřebné zajistit na cílovém místě možnost využít lednici, pokud taková možnost není, je vhodné vůbec zvážit nutnost cestování do takových destinací.

11. Chystám se cestovat letadlem. Vystaví mi lékař potvrzení o tom, jaké léky a na co užívám, pokud by to bylo třeba při přepravní kontrole?

Nejedná se jen o možné problémy při letištní kontrole, ale zároveň i o případné problémy v cílové zemi. Například některé léky, které jsou v naší zemi volně prodejné, mohou být v jiných zemích pouze na předpis, což by mohlo způsobit v určitých státech i komplikace, ve výjimečných případech může hrozit i vězení, pokud je držení konkrétní látky v dané zemi postaveno mimo zákon, např. v Japonsku je zakázaný pseudoefedrin. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný seznam zemí pro převážení léčebných prostředků, je vhodné se předem dotazovat na podmínky v konkrétní zemi. V tomto směru lze využít např. portál Ministerstva zahraničních věcí.

Všeobecně lze při cestování s léčivy doporučit převážení pouze rozumného množství odpovídajícího danému časovému období a osobní spotřebě. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje např. u psychofarmak mít s sebou lékařskou zprávu o nutnosti jejich užívání v rámci léčby.

Pro vyhnutí se podobným situacím je proto vhodné požádat ošetřujícího lékaře, aby před odjezdem vystavil lékařskou zprávu v angličtině, lékař žádosti pacienta v tomto směru vyhoví.

12. Budu cestovat do destinace, kde bude několikahodinový časový posun. Mohu dle toho upravit čas, kdy obvykle užívám léky, nebo je potřeba se poradit s lékařem?

 U cestování do vzdálenějších destinací rozhoduje délka časového posunu. Obecně platí, že při velkém časovém posunu je potřebné se domluvit se svým ošetřujícím lékařem. Pokud je časový posun malý (např. 1–2 hodiny), dojde k posunu medikace pouze v prvním dni a v následujících dnech se rozdíl automaticky srovná, aniž by došlo k negativním efektům na průběh terapie, stejně tak po návratu zpět. Zároveň je vhodné poradit se s lékařem o způsobu a výši dávkování, pokud vás čeká dlouhodobější, náročná, fyzická aktivita či extrémní počasí (zejména vysoké teploty). 

13. Do určitých destinací jsou doporučená, nebo dokonce i povinná očkování, např. proti břišnímu tyfu, žluté zimnici apod. Mohu tato očkování bez problémů jako pacient s roztroušenou sklerózou podstoupit? Jak je to například s podáním antimalarik?

Ze současných kontrolovaných studií vyplývá, že jedním z nejčastějších důvodů exacerbace roztroušené sklerózy jsou infekce. Proto očkování proti infekčním agens může představovat určitou míru rizika, neboť vždy nějakým způsobem vybudí reakci imunitního systému. Většina studií prokázala bezpečnost vakcín proti chřipce, klíšťové encefalitidě a tetanu. Existuje práce, která prokázala zvýšené riziko relapsů po očkování proti hepatitidě B. U nemocných s roztroušenou sklerózou je kontraindikováno očkování proti žluté zimnici. Výhodné je proto cestovat do míst, kde není očkovací povinnost, protože vakcinace vždy představuje jisté riziko, které nelze přesně u konkrétního pacienta vyhodnotit. Navíc účinnost očkování může být modifikována souběžnou imunosupresivní nebo imunomodulační léčbou. Preventivní užívání antimalarik, pokud jsou pro danou oblast doporučeny, nepředstavuje pro onemocnění větší riziko.

 

Děkujeme za rozhovor,
Redakce časopisu Žijeme s roztroušenou sklerózou

Související příspěvky

Žádné komentáře

Leave a Comment

Your email address will not be published.